Člověk způsobuje lesům doslova nezhojitelné jizvy v podobě velkých holosečí. Netrpí tím ale jen oči a srdce jeho návštěvníků. Když lesem chráněná půda ztratí svou clonu, letní slunce sežehne veškerý její život a rozloží životodárný humus nebo ji odplaví deště. V mnohdy padesátistupňové výhni se na svazích bez stínu neujmou malé stromy vyrůstající z šišek, jehněd či žaludů. Přitom právě takové stromky by byly pro budoucí les nejužitečnější a v nadcházejícím oteplení klimatu odolnější.
Sečteno podtrženo – půda není schopná zadržovat vodu, přichází o většinu živin a mikroorganismy, které pomáhaly lesu růst, umírají. Háje vypěstované na holosečích jsou oslabené a snáz podlehnou další kalamitě. Holoseče vedou k další generaci stejnověkých lesů, které si s sebou nesou zranitelnost předchozí generace.
Navrhujeme proto hospodařit bez holosečí. Příklady ze zahraničí ukazují, že to jde a v dlouhodobém hledisku se to vyplatí. Holosečný způsob hospodaření nás dovedl ke ztrátě stovek tisíc hektarů lesa, které v posledních letech uschly a hospodářské ztrátě mnoha desítek miliard korun. Pokud navíc budou naše lesy holosečemi stále natolik oslabené, že nebudou schopné zadržovat uhlík, doplatíme na to my všichni.
Co chceme změnit
- Zmenšit holoseče (Lesní zákon)
- Omezit celoplošné frézování a štěpkování (Lesní zákon)
- Programové prohlášení vlády a Lesy ČR (Změna zadání pro s. p. LČR)
- Státní lesy mají sloužit všem (Změna zadání pro s. p. LČR)
- Účelně bránit kalamitám v hospodářských lesích (Lesní zákon)